Máme doma dvouleťaka #conasrdci

 Jak se to stalo? Jak je možné, že skoro včera jsem si mazala těhu bříško a teď už máme doma dvouletou holčičku. 

Konečně rozumím tomu, že to jak čas letí, se nejlépe pozná na dětech. 

Mateřství je krásná věc. Krásná, ale sakra náročná. O tom se tolik nemluví, ale prostě to tak je. Ale stojí to za to, to každopádně! 

Za necelý měsíc oslaví naše Kristýnka dva roky. Pomalu koukám po darcích, po dekoraci, vybírám dort,... I když vím, že dárky jí tak moc nezajímají (zkušenost z Vánoc) a dort taky neocení. Jediné co jí zachutnalo je její řečí lízo (aka kousek kvalitní čokolády). A ano, myslela jsem si, že má dcera sladké neochutná nejlíp vůbec (ikdyž jsem ji dost dlouho držela zkrátka a teď že sladkosti jí jen tu čokošku, takže asi úspěch). 

Teď je z ní už parťák. Škoda té doby ve které musíme žít (covid), o spoustu věcí ty dětičky o chudí. 

Užíváme si chození na procházky, na hřiště. Když to jde jdeme si zacvičit do Sokola a každý pátek se těšíme do Montessori dílniček. Také jsme objevily kouzlo dětského oddělení v písecké knihovně. 

Je to naše beruška, všemi milovaná. A tak šikovná, prostě pyšná matka, no. 

Když se povede dort, podělím se tu o něj. 

Nemáte tipy co pro dvouleťáka? Zatím mám duplo, což je u nás must have, knížku k Albi tužce a vláček na baterky k lidl auto dráze. 

Mějte se hezky, a hlavně buďte zdraví! 

-K-