CO NA SRDCI | NENÍ VŠE TAK RŮŽOVÉ JAK SE ZDÁ...

Ahoj!

Na blogu se snažím odkrývat to lepší, pozitivnější a optimističtější já. Vše je růžové, unicornové a problémy? Neznám tohle slovo.

Bohužel. I když by teď spousta lidí mohlo namítnout, že se mám dobře, co si stěžuju a co řeším.

Jasně, mám se dobře, ale nějak to teď na mě všechno padlo.

Řešení svatby se může zdát jako nejlepší věc na světě, ale není. Nebo takhle, občas jo a občas ne.

Random fotka. Trochu se teď cítím jako ztracená v poli. :D

Respektive, kde začít... 

Nikde jsem to nezmiňovala, ale budeme stavět. Hypotéku už máme vyřízenou a teď, už od května, řešíme jen samé povolení, žádosti a platíme. No hrůza, zlatě si koupit byt. Jako vím, že pak budu za baráček ráda, ale teď mi to opravdu unavuje. :D

A do toho svatba. Hurá akce. Jasně na jednu stranu se těším, vezmu si muže svého života a budeme rodina. Ano, tři měsíce na plánování stačí. Ano, baví mě, že si většinu věcí (hlavně tiskoviny) dělám sama. Ale už nějak nemám energii. 

A řeknu Vám jak to je, i když se těmito myšlenkami strašně štvu. Neustále porovnávám naší svatbu s jinými svatbami, konkrétně svatbou, která se uskutečnila nedávno. Sice jsem na ní nebyla, ale z vyprávění a fotek vím, že to měli nádherné. A já to nikdy takhle dokonalé a promyšlené mít nebudu. Bohužel i u svatby to dost stojí na financích. A jelikož my zároveň plánujeme svatbu a stavbu, asi chápete, že si nemůžeme úplně vyskakovat...Ze začátku mi myšlenka na koordinátorku přišla zcestná, ale teď. Teď bych ji ocenila. Jen schvalovala a vybírala varianty, zkoušela šaty, zkoušela různé dorty a jen se těšila. 

Jasně, že se těším, ale celkem dost se i stresuju. Sweet bar a celkově sladké dopadlo jinak, než jsem si představovala, dort ještě nemám, květiny také ne. Fotografa neznám a jelikož jsou fotky jediná památka co zbyde (video si udělat nenecháme), mám opět pochybnosti. Říkám si, že kdybychom počkali rok, možná bysme sehnali i nějaké hezčí místo na hostinu. Bude to tam hezké, snad, ale mlýn, a nebo statek. to by byla teprve nádhera.

A abych nebyla jen negativní, jsou i věci ze kterých mám opravdu radost.

V první řadě oddávající. Budeme mít církvení obřad. Měli jsme s našim oddávajícím první schůzku a jsem z něho opravdu nadšená. Je to Kuby kolega (je sice kněz, ale teď se živí i něčím jiným). Obřad bude obsahovat slib a speciální rituál se svíčkami, a to bude podle mě nádhera a bude to mít skvělou atmosféru.

Ve čtvrtek si jedeme pro prstýnky a tento týden jdu na další zkoušku šatů. Na to se také těším.

Máte také občas stavy, že byste se na vše vykašlali a vše co se chystá a plánuje Vám přijde zbytečné? Prosím, že v tom nejsem sama. :)

-K-