CO MI DĚLÁ RADOST?

Ahoj!

Tím, jak člověk stárne se logicky mění i priority.

Jako malé mi dělala největší radost nová hračka. Postupem času to byla jednička z diktátu (ten mi fakt nešel a kolikrát jsem dostala na za 5. Rovnou se těm, co viděli hrubku v nadpisu omlouvám a děkuji anonymu za upozornění), určitě mi dělal radost nový kousek oblečení, anebo kosmetiky.

Jak jsem dospívala a stávala jsem se moudřejší přesedlala jsem z materiálna na zážitky. Měla jsem radost z výletu (spíše zahraničního), měla jsem radost z posezení s kamarády atd.


Radost ze zážitků mě drží stále, samozřejmě, že mám radost i když si koupím něco materiálního – více než z oblečení v obchodech je to radost z výhodně nakoupeného kousku ze sekáče, mám radost, když si koupím nějakou více či méně zdravou dobrůtku, anebo když si půjčím hezkou knížku.
Fotka ještě ze studentských let, kávičky byly na denním pořádku. A já si to strašně užívala.

Co mě dělá ale šťastnou jsou rodinná setkání, domluvené session s nejbližšími kamarády, které se snažíme držet alespoň jednou týdně a čas strávený s přítelem.

Ano už něco přes půlroku spol bydlíme. Občas se přes týden vidíme jen pár hodin, a tak jsou pro nás společně strávené chvilky pořád vzácné. Jo a taky mám obrovskou radost v pátek po třetí hodině, když vím, že je předemnou víkend.




Počasí má na mou náladu celkem velký vliv, proto jsem po dlouhé zimě taková přešlá a nostalgická a u už se moc těším na jaro. Těším se na jarní procházka, na kafe na balkoně, na to až budu moct sušit prádlo venku, ...No jo, hospodyňka hadr.

Teď naposledy mi udělalo v pondělí radost, že jsem si koupila mezizubní kartáček, půjčila jsem si dvě knížky - P.S. a Stoletého staříka a koupila jsem si mrazem sušené brusinky a rybíz. Jak málo stačí ke štěstí co?

Co udělalo naposledy radost Vám?

Hezký den,


-K-

Komentáře

  1. Drahá Káťo,

    ani nevíš jak se těším, že už bude konečně hezky. Ale bojím se to zakřiknout. Už tu sníh jednou slezl a za týden zas nasněžilo. Takže zimní bundu, kterou mám až pod zadek, jsem musela už 2x uklízet a doufám, že ji nebudu muset už vytahovat. Taky nápad se nastěhovat někam, kde je zima o týden až dva delší, než 3 km dál ve městě.

    S tím sušením prádla venku mi mluvíš z duše! Měla jsem úplně nejlepší obří sušák na prádlo, hned první léto, co jsme tu bydleli, jsem vstávala v 6 ráno, abych ho mohla natřít - v období nadpozemských veder to jindy ani nešlo. A oni mi ho před rokem zničili bagrem? Prý "to se opraví" - kouknu na pozůstatky - jedna část ohnutá do písmene C a u druhé části, která byla ve tvaru T bylo už jen I. A tak jsem si vydupala sušák nový - menší, z alzy a ještě je olepený páskou Alza někde ve stodole, protože mi ho někdo nezapíchl do země - hlavně bych ho radši chtěla zabetonovat, aby náhodou nezakopl a nespadl :D

    A nejvíc se těším, až mi vyroste máta, udělám si mojito, vylezu si na terasu a budu počítat auta, co pojedou k nám do vesnice. Mám hezký výhled na hlavní silnici, protože jsme trošku na kopci. Těch aut je tolik, že mi budou stačit prsty na ruce :D

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, začni zas psát blog :) vždy jsem si ráda početla.
    Já když koukám z obýváku nevidím auto žádný, ale kdybych měla koukat z kuchyně - ruce mi nestači do 5 minut :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat