ZAMYŠLEŇÍ NAD ŽIVOTEM
Ahoj!
Je neuvěřitelné jak ten život letí! Za chvíli jsou zase Vánoce, a já nemám žádně dárky, klasika...
To, jak život plyne vnímám hlavně na mém malém (skoro)synovci Tadeáškovi. Po každé když ho vidím je o něco větší a šikovnější. Přitom. Přitom není to tak dávno a s Pájou, maminkou Tádi, jsme si hrály na Spice girls, stavěly lego a problbly celé prázdniny. Není to tak dávno, přitom je to už je to 15 let.
Nedávno jsme měli rodinnou oslavu. Mám moc ráda oslavy, nejen že se sejde celá rodina, ale je i spoustu dobrůtek. To hlavně.
Děda mě poprosil, zda bych ho s Tadeáškem nemohla vyfotit, aby na něj, až vyroste, měl nějakou vzpomínku. Bylo zvláštní a zároveň moc krásný vidět dva úžasné lidi, jednu krev, kterou dělí 80 let.
Vždycky když je nějaká taková oslava nebo klidně jen když prostě prarodiče navštívím, je na nich vidět jak pookřejí. Život pomalu plyne a každým dnem jsme blíže smrti. Ano vím je to trochu drastické.
Nejen proto si myslím, že rodina, známí, respektive přátelé by se měli stýkat co nejvíc. Nikdy totiž nevíte kdy koho vidíte naposledy.
Jak to po sobě čtu, je to dost depresivní.
No co už. Tak se mějte rádi a vždy si na své blízké najděte čas. Upečte koláč přineste kytku a jděte na návštěvu. Určitě potěší.
Krásný den,
-K-
Je neuvěřitelné jak ten život letí! Za chvíli jsou zase Vánoce, a já nemám žádně dárky, klasika...
To, jak život plyne vnímám hlavně na mém malém (skoro)synovci Tadeáškovi. Po každé když ho vidím je o něco větší a šikovnější. Přitom. Přitom není to tak dávno a s Pájou, maminkou Tádi, jsme si hrály na Spice girls, stavěly lego a problbly celé prázdniny. Není to tak dávno, přitom je to už je to 15 let.
Nedávno jsme měli rodinnou oslavu. Mám moc ráda oslavy, nejen že se sejde celá rodina, ale je i spoustu dobrůtek. To hlavně.
Děda mě poprosil, zda bych ho s Tadeáškem nemohla vyfotit, aby na něj, až vyroste, měl nějakou vzpomínku. Bylo zvláštní a zároveň moc krásný vidět dva úžasné lidi, jednu krev, kterou dělí 80 let.
Vždycky když je nějaká taková oslava nebo klidně jen když prostě prarodiče navštívím, je na nich vidět jak pookřejí. Život pomalu plyne a každým dnem jsme blíže smrti. Ano vím je to trochu drastické.
Nejen proto si myslím, že rodina, známí, respektive přátelé by se měli stýkat co nejvíc. Nikdy totiž nevíte kdy koho vidíte naposledy.
Jak to po sobě čtu, je to dost depresivní.
No co už. Tak se mějte rádi a vždy si na své blízké najděte čas. Upečte koláč přineste kytku a jděte na návštěvu. Určitě potěší.
Krásný den,
-K-
Komentáře
Okomentovat