JÁ VESNIČANKOU?!

Ahoj!

Víte co? Asi Vám neřeknu nic světaborného, ale život ve městě a na vesnici je tak jiný...

Nebydlím přímo ve městě, řekla bych, že je to takové písecké suburb. Takže jsme o sobě vždy tvrdila, že jsme poloměstská a žiju skoro na vesnici- máme zahradu, dům, krůty, a tak.
Poslední dobou jsem na real vesnici (málo lidí, žádné paneláky, žádné obchody a kavárnu byste tu taky nenašli) celkem často, a jako. Je to úplně jiné, v něčem lepší něčem horší.

Ráno a večer krmení zvířat, přes den jiné práce, prostě celý den uteče tak rychle a člověk má furt co dělat.

Neustále tu zažívám věci, co jsem za těch 23 let ještě nikdy nedělala. Teď o víkendu jsem třeba škvařila sádlo a dělala škvarky. První várku jsme úspěšně spálili, ale pak už se zadařilo.

Sice se na vesnici nemůžete jentak rozhodnout a jít si sednout na kávu, pivo či dezertík. Při nákupu ve městě si musíte rozmyslet co potřebujete koupit, protože nejbližší obchod je autem 20 minut. Ale má to taky něco do sebe. Klid a pohoda, žádný signál, takže detox od sociálních sítí.

Co Vy, jste spíše tým město nebo tým vesnice? Já sr nedokážu rozhodnout...

Krásný start týdne,

-K-


Komentáře

  1. Ahoj, já jsem se rodilá Pražanda a odstěhovala jsem se do malé (70 obyvatel, takže opravdu malé) vesničky po 30 letech života v Praze. Je to opravdu změna, ale pro mě k lepšímu. V Praze jsem za hodinku a půl, takže když chci nasát "vůni" velkoměsta, zajedu si, ale jinak už bych neměla. Klid, pohoda, příroda, nikdo mi nedupe nad hlavou. Pro všechny to rozhodně není, pražské tvrdé jádro :-) by se tu bez kaváren, bister, výstav a hipsterů unudilo, ale já to tu miluju.

    OdpovědětVymazat
  2. Tak hlavne, ze jsi spokojena. V tehle malych vesnickach se musi vsichni znát, jste takova velka rodina, nebo ne? :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat