Z Písku až do Larissy

Po 5 týdnech se opět vracím do mého dočasného domova – do řecké Larissy. Jedu tam už jen na otočku, jen na týden. Potřebujeme už jen dokončit dva předměty a vyřídit administrativu.

Na cestu jsem se moc netěšila, protože co si budeme povídat, je to dlouhé. Cestováním na místo určení jsme strávili 19 hodin.

A jak cesta probíhala?

Z domova jsem vyjížděla v pátek v 8 hodin večer, abych již v půl deváté stihla Studenta do Prahy. Jela jsem jen s baťůžkem, což bylo fajn, protože jsem nemusela tahat žádné obří zavazadlo.

Na Knížecí jsme dojely (jela jsem s Jančou) ve 22 hodin. Autobus do Budapeště nám odjížděl v 23 hodin z autobusového nádrží Florenc.

 Jely jsme maďarskou společností Orange ways. Kamarád, který na autobus nastupoval, až v Bratislavě začal v pátek přes den googlit recenze a zkušenosti s touto společností. A nenašel nic moc pozitivního. Upřímně musím říct, že nás docela naštvalo, že informace začal hledat až v den odjezdu. To je buďto měl shánět dřív, anebo vůbec. Každopádně našel, že nějací cestující čekali na autobus této společnosti 5 hodin, a autobud stejně nepřijel. Také našel, že je firma v konkurzu, ale stále prodává lístky, takže jsme si je v pohodě mohli zakoupit.

Docela vystrašené jsme dorazily na Florenc a ulevilo se nám v momentně, když jsme viděly na světelné tabuli, že autobus Orange ways směr Budapešť odjíždí z nástupiště 11 a navíc, že už tam je přistaven.

V autobuse jsme se posadily na poslední sedačky, na „pětku“ a doufaly, že si nikdo nepřisedne a my budeme moc strávit 6 hodin v autobuse alespoň trochu pohodlně.

Cesta uběhla rychle a my jsme již v půl 6 ráno v Budapešti nakupovali jízdenky na metro. Jelikož jsme tudy už jednou jeli, věděli jsme co a jak.

Okolo 7 jsme dorazili na letiště a měli dvě hodiny času. Byly to to opravdu dlouhé dvě hodiny. Byli jsme unavení a tak jsme se pokoušeli spát. Což se mi i povedlo a musím říct, že jsem vypadal opravdu vtipně. :D

Letěli jsme společností Wizz air. Tuto společnost mohu jen doporučit, hlavně pro lety jen s příručním zavazadlem. Cena letenek je bezkonkurenční – z Budapeště do Thessalonik nás to vyšlo jen na 15 Euro. Sice nedostanete kávičku ani nějaký snack, ale to nevadí.

Let trval hodinu a půl a byl klidný, bez turbulencí. Při přistávání mi ale zalehly uši takovým způsobem, že mi bolí ještě teď a to je středa.

Z letiště v Thessalonikách jsme se MHD dostali na vlakové nádraží, kde jsme jen tak tak stihli vlak směr Larissa. Naštěstí to dobře dopadlo a my v půl třetí dorazili do Larissy. Vzali jsme si taxíka a jeli rovnou na koleje. Tady jsme došli pozdravit Erasmáky a šli si dát sprchu.

Ve čtyři hodiny jsme si úplně vyčerpáni zalezli na pokoj do postelí a vylezli jsme až okolo 18 hodiny.

Docela mě děsí to, že ani ne za týden tuto cestu zažijeme znova.

A co Vy a cestování? Nemáte nějaký tip jak bojovat se zalehlýma ušima?

Mějte se krásně,

-K-